Dračí ostrovy 1. část

7. dubna 2010 v 6:55 | AngelD |  Dračí Ostrovy
Moje snad úplně první povídka, jakou jsem kdy začala psát do PC:D Říkám Vám narovinu: je tam chyb jak nas... nakakaných xD Ale vždycky se mi líbila a líbit bude poněvaž je to srdcové dílo. Navíc jsem jí psala pro Niky, svou fakt nejvíc kamošku :) Jde o klasickou fantafy na téma elgové, draci, čarodějové a kouzla:D Inspirací mi byla moje vlastní mapa ve hře Herodes III. , kterou jsem nikdy nedokončila.. :D
p.s.- v téhle úvodní části jde o uvedení do děje, něco o historii, prostě začátek...

KNIHA PRVNÍ - NADĚJE


Dávný svět zahynul. Nezbyla naděje. Zbyly jen sopky a lávové řeky. Všude strach, stín, prach. Nebývalo to vždy takové. Bývaly doby, kdy naše země vzkvétala a byla plná života. Plno luk a lesů, řek a zálivů. Vůně květin se linula i do nejtemnějších zákoutí. Jinde když jste stoupli tam kde neměli, zabořili jste se až po pas do bahna, avšak váš přítel vám jistě rád pomohl. A nejen on i kdejaký poutník a šaman, který by kolem vás jen prošel. Husté lesy a pára, plno vody a života. A pláně, pláně plné mrazu a sněhu. Smích všude kde jen doslechnete a zamrzlé řeky na kterých děti tak rády bruslili. A hory, které dosahovaly výše nebes. Všude bylo slyšet vyprávění starých moudrých mágů. Takové byly Dračí ostrovy. Avšak z podzemí dupali kopyta, syčela láva, vybuchovali sopky. A nahoře, kde tři nádherné ostrovy byly, tam byla cítit zrada. Zrada z bažin. Hnědá zrada… Už nikdo přesně neví jak se ta zrada jmenovala. Jen ví, že byla nechutná a že přišla z druhého ostrova, plném bažin, jenž barvu nesla hnědou. Ethardie. Tak se jmenovala… Je to tak dávno. Málokdo už si pamatuje přesná jména. Všichni byli nuceni zapomenout. Ale hnědé království, ano jmenovalo se tak. Odut přišla zkáza. Zkáza jménem Motren. Nosí červený prapor a jeho jméno zná povinně každý živý tvor. Neboť dnes všichni žijí v této ohavné zemi. Elfové, skřítci, ještěři, rolníci, gondory, šamani, mágové, hraničáři, golemové, … Vše živé… A jaké byly ty ostrovy předtím? Království kde vládl pohádkový drak a kde se pyšnili travnatými lučinami, lesy plné života a tvory nejpodivnějších zvyků. Elfové, kteří byli nejen vynikajícími střelci a dožívali se nepočítaně let, ale také neuvěřitelně tišší a před nepřáteli se spíše skrývali, než aby přímo zaútočili, A trpaslíci, sic malého vzrůstu, ale o to většího a statečnějšího srdce. Nesmíme však opomenout ani jednorožce, kteří svým kouzelným rohem obšťastňovali zemi a dávali nám dojem pohádky. Vlajkonoši tohoto ostrova se pyšnili zeleným praporem a honosným názvem AvyLee. A hlavní město Lodien v křišťálovém údolí. Druhé království, druhý ostrov. Zde byli páni šamani a cestovatelé, ještěři a gondory. Kam oko dohlédlo tam bažina, prales, pahorky… Potkali jste zde i rolníky a velké pány, vesnice, města. A hlavním z nich? To Thein město převládající ruchem. Tak tedy vypadalo hnědé království. Zde si rezaví draci hráli na obloze. Ethardie země zrádců. A jaký byl třetí ostrov? Kdo vládl v něm? Třetí zemi mrazu a sněhu tu miloval každý kdo naučit se chtěl čáry a kouzla největší a nejtajnější. Však pod přísnou přísahou, zapečetěnou mocným zaříkadlem, že tajemství nevyzradí. Rolníci, kteří na každém kousku nezasněžené půdy, pěstovali keř Mhembria, jenž podle něj je pojmenována celá země, a na němž rostly bobule příjemné sladké chuti, vypěstované k tomu, aby přežili i největší mrazy. A mágové-cestovatelé přiváželi mouku z AvyLee, kterou prodávali místním mlynářům. Mhembt. Tato země modré vlajky měla hlavní město věž v oblacích, Karaidos. Azuroví draci si zde nejvýše hověli. Takové byli tři největší ostrovy… Dokud to všechno nezachvátil červený prapor. Děti už od útlého věku pod útlakem a výchovou Motrenu. Dnes už se nevyprávějí legendy a pohádky z dřívějších časů. Je to zakázané. A kdo se jen jedním slovem proti králi příčí, žalář a otrocká práce jej čeká. Pche! Vždyť dnes už prakticky není rozdíl mezi otroctvím a povinou prací pro krále. Nedostanete za ní nic než krajíc okoralého chleba. A víc už nic. A tehdy? Tehdy jsme se přímo topili v hojnosti. Celé souostroví by se mohlo jmenovat hojnost. Tehdy. Dnes už ne. Šlechtici při jisté porážce zběhli. Nechali země draků padnout. Nechali ze sebe udělat vyvrhele. Kacíře a Arciďábly. Královny ostrovů už dlouhý věk nikdo nikde nespatřil. Vyhnány ze svých hradů a paláců jako žebračky. Žijí v hanbě, bídě a přitom nám vládly jak nejlépe uměly. Všechny zámky byly dobyty, města a vesnice zapáleny. Nikde nenechali kámen na kameni. Vyvolali sopky a z řek vody udělali řeky lávy. A spojenec? Hnědá královna? Jakmile si všimla, že ji červený motrenský král jen využil a ona nedostane nejen svoje dobyté země, ale i o svůj rodný ostrov přijde, bylo už pozdě. Takový je trest za zradu. Jak jen se to mohlo stát? Podcenit síly z podzemí? Plno krásných let a generací Dračí ostrovy bohatly a zvětšoval se jejich vliv v mořích i na souši. Armáda se skládala z nájemných žoldnéřů a vrahů. A když se k vládě dostaly tři královny modrá, zelená a hnědá vůbec se nebály hrozby z podzemí, i když je na to jejich generálové nesčetněkrát upozorňovali. Vchody zabezpečili a když už tak útoky odráželi. Všude mír, klid a blahobyt. Královny ve svém úžasu zpychly. Ale hnědá, té se vždy dostávalo nejmenší vážnosti. Modrá byla mistryně kouzel a zelená vynikající lukostřelkyně. A ona? Síla? Copak to je nějaká ctnost? Ptaly se jí modrá a zelená královna. To u ní vycítil červený pán svou příležitost. I chopil se jí a hnědou paní vábil do své lůně a svých plánů sladkými slovy o její moci a kráse. Královna se nechala zlákat. Zrušila spojenectví se zbývajícími dvěmi královnami a spolu s motrenským pánem, jim vyhlásila válku. Tak tedy začala válka…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama