Dokonalý obraz svobody a neřesti

2. srpna 2011 v 16:00 | AngelD |  DRP
Další část DRP


Tak prý, že holky nesmí chodit samy ven. Jaká blbost. Porušila jsem to hned, samozřejmě jen proto abych všem (i sobě) dokázala, že mě se jejich zákazy nedotýkají. A navíc jsem si chtěla potají zakouřit.
Byla už tma a já se nenápadně vypařila s kempu, šlo to lehce dozor totiž zrovna nasával nějaké tuzemské pití - soudě podle jejich obličejů, chutnalo to odporně - a já to vzala tajnou zkratkou.
Šla jsem kolem pláže, ani ne moc dlouho, sotva pět minut a narazila jsem na molo. Bylo malinké, vešlo se tam jen pár lodí a sotva jeden parník, který už ale kolem sedmé odplul. Přesto mě na něm něco upoutalo a tak jsem se po něm šla projít, až na okraj. Sedla jsem si a rozhlídla se, jestli kolem mě nikdo není. Nebyl. Bylo to vhodné místo k cigaretě, jedné ze pěti, co jsem si sebou přivezla.Zapálila jsem si a volně vydechla dým. Ostrovy přede mnou se mi před očima ztratily, jako v mlze. Ale jen, co lehce foukl vítr, dým se rozvířil. Voda systematicky narážela do mola, jakoby se ho snažila rozbít. Pomalu, ale důsledně. V dálce byla vidět pouze nekonečná temná vodní plocha, na níž se třpytil odraz měsíce.
Všechno působilo tak volně a svobodně a jedinečně, že jsem si byla jistá, že by to žádný malíř nedokázal zachytit. Přesto jsem si obraz před sebou vrývala do paměti, abych se o to alespoň pokusila.
Když jsem se vracela, hřál mě na duši jakýsi pocit uspokojení.
Vzpomněla jsem si, že můj papírový deník jsem si vlastně začala psát v Chorvatsku. Podělím se s vámi o mé dřívější pocity…

Myšlenka 2:

Ve vzduchu byl cítit jemný cigaretový kouř lehkých slimek a těžký dým vanilkových doutníků smísený s výpary různých druhů alkoholu a vlhkým vzduchem. Lidé se bavili nad historkami svého mládí a zdálo se, že jsou všichni spokojení. Aby ne, dnes se skvěle navečeřeli dobrého kuřete a po něm je čekalo tohle překvapení.
Nikdo nevěděl, čí to byl nápad uspořádat tenhle malý večírek, ale děkovali všem bohům, že to tak skončilo. Do uší jím hrála disco hudba, která se nesla přes reproduktory, jenž při větší tónině začali skřípat. Nikdo si toho nevšímal. Všechny zajímali pouze další a další historky a spousty pití před nimi.
Kdosi si zapálil další doutník, tentokrát třešňový.
Nad jejich hlavami, začalo poblikávat jedno ze světel, ale nikdo se neměl k tomu, aby na to upozornil.
Pouze mladá dívenka si mezi těmi všemi dospělými připadala poněkud divně. Vše o čem mluvili, jí nepřišlo příliš vtipné a fóry o sexu už vůbec ne. Přesto pokaždé nastražila uši, kdykoliv to slovo uslyšela.
Neměla nikoho s kým by si mohla popovídat, jediný chlapec jejího věku, který tu byl, už šel spát. I ona by šla, ale její rodiče stále popíjeli a pokuřovali a smáli se. Nikdo se neptal, jestli se jí tu líbí, nikoho Nikdo neviděl, jak se holčičce klíží oči a hlava jí padá na ramena, nikoho nezajímalo, že jí nohy neunesou na místě. Kolikrát už říkala rodičům: "Pojďme domů.", ale jakoby jí vůbec neposlouchali.
Jakoby byla neviditelná.
Sama…
"Zuzi!" ozvalo se najednou z úst jedné z žen, která měl před sebou prázdnou sklenici od vína.
"Hmm?" dívenka v hlase poznala svou matku.
"Ty jsi tak unavená! Pojďme domů," usmála se její máma a vzala jí do náruče.
Nebo není sama?
Do sklenic se dále nalévalo pití, kouřem byla prosycená už celá místnost a hlasy neustávaly v brebetení a holčička už se ponořila do říše spánku na nepohodlné židli, ale nikdo si toho ani nevšiml.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tess Tess | Web | 6. srpna 2011 v 19:26 | Reagovat

Ou, chudák malinká :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama